Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie našeho sboru se, dle prvních zápisů pokladní knihy, datuje k r. 1946, ovšem už nevíme, kdo jej založil, kde proběhly první soutěže a zda se naši rodáci umisťovali na stupních vítězů. Nicméně stále pátráme, abychom tyto chybějící roky doplnili. Někdy v osmdesátých letech, což jsme byli ještě malí nosiči stříkaček, jsme fandili našim otcům, kteří s vervou běhali starý styl nošení hadic do hada a rozhazovali je na místě k tomu určeném. Oděni ve slušivých krojích, se sekerkami .... jo, to jsou vzpomínky ... Poté se na čas aktivita Houčovských dobrovolných hasičů odmlčela, jen se občas utřel prach ze soutěžní osmičky, kterou jsme jako malí kluci se svolením vytáhli na louku a košem probrali pár hektolitrů vody z řeky Radbuzy. A jak jsme rostli, vnucovala se nám myšlenka, proč přece jen nezkusit jít soutěžit. Vznikali sice námitky o kubatuře soutěžních mašin, zatímco my máme jen osmičku, o sportovních elasťácích, zatímco většina z nás tehdy neměla ani montérky, o lehkých přilbách, o tom, že pravděpodobně nebudeme mít ani úspěch. Nic z toho nás ale neodradilo a zkoušeli jsme na silnici ke kapličce, tak jak jsme to kdysi vídali u svých otců - s hadicemi do hada, útokem k trojáku, rozhodit a pak jen chytit správnou koncovku, netuše že už pěkných pár let se hadice spojují na základně, čehož jsme se přesvědčili po návštěvě okrsku v Křenovech, kde nás časy pod minutu úplně vytrhli ze snění. Požádali jsme tedy Staňkovského hasiče, aby nám osvětil taktiku spojování hadic na základně. Od té doby se nám čas, který byl i mnohdy přes minutu bez vody, začal snižovat a my jsme nabývali sebevědomí. Podařilo se nám za malý peníz sehnat káď a jednoho dne jsme naši strojovnu naložili na káru a odvezli  na louku a s napětím čekali jak se naše soutěžní taktika ve předu čtyři a vzadu tři osvědčí v praxi. Tento počet jsme po prvním útoku, který jsme měli hluboko pod minutu třicet, se srolovanými hadicemi, skříplými prsty a totálním nedostatkem dechu, rychle přeorganizovali dle potřeb na tři vpředu a čtyři vzadu, což se rychle ujalo a zůstali jsme tak až do dnešních dob. Přišla první soutěž v Hlohové v roce 2003 a my pyšni na čas, který se tentokrát zastavoval pod minutou i s vodou, jsme vyrazili ve starých těžkých přilbách a opascích, v soutěžních tričkách s nepřehlédnutelným nápisem SDH OHŮČOV do řad soutěžících. A protože se nás chytla silná nervóza a většině mužstvu se před útokem, který jsme vylosovalali jako sedmí, pěkně třásly kolena, rozhodli jsme se jít k výčepu posilnit, abychom si dodali odvahy. Přišel náš první útok. Nastartovanou osmičku na základně chodili pamětníci starých dob obdivovat a i přes jejich obdiv bylo v jejich hlase znát trocha ironie, hadice byly dle kartónku složeny na základně a indulona se v našich prstech jen míhala. Na startovní čáře jsme byly nastoupeni v plné kráse a většině z nás se i přes silné opojení roztřásly nohy. Zazněl výstřel. Vyrazili jsme v před a první útok jsme měli za minutu třicet z důvodu zahlcení mašiny. Při druhém už jsme si dali na toto překvapení pozor a strojník pro jistotu než začal spojovat savce s osmičkou otočil plynovou páčkou naplno. Podle přihlížejících se kolem mašiny vytvořila hustá mlha z deset let starého spáleného benzinu a po chvíli nečinnosti, kdy jsme hledali hadice, z mlhy vyrazil útok a hoši áčkaři. Naše osmička mohutně nasála první přívaly vody a bez sebemenšího polknutí začala chrlit vodu do hadic. Cílové plechovky jsme za mohutného potlesku shodili za 49 vteřin. Měli jsme co oslavovat, ukázali jsme, že nejsme stranou, i když byla ženská družstva o pár  vteřin rychlejší. Tenkrát jsme tento náš první výkon řádně oslavili a většina z nás se dostala domů až ráno. Od té doby se naše taktika neustále zlepšuje, došlo dokonce i k nakoupení nových "měkkých" savců a po lehké úpravě spojů, nyní nasáváme vodu mnohem rychleji než kdykoliv předtím a útok hravě zvládáme za pětatřicet vteřin. Do dnešní doby jsme se zúčastnili několika okrskových soutěží v našem okresu a vedle požárního útoku se převážně staráme o zábavu kolem soutěže.

*

S radostí v hlase rád Vám ohlašuji, že jsme naši taktiku vytříbili až do takových detailů, že nám přinesla první ovoce v podobě zaběhnutého času 29,20 s a to 10.6.2006 ve Štíchově.

 

Naše hlášky:

Suutěž k 65. výročí SDH Ohučov 2011

Zdenda na Mika u baru, když už byly odběhány útoky : ,, Tak už si dáme konečně panáka co?"

Mik : ,, dobře, dám si rum " .

Zdenda na barmanku: ,, Tak nám nalej 14 rumů!".

*

Jeden z hasičů z Hlohové na organizátory soutěže ( jako otázka na běh skrz pneumatiky ) : ,, Můžete mi říct, jak mám proběhnout šestnácku gumu, když mám 15 nohu ?! "

*

Při házení pneumatikou do dálky hasiči ze Lštění na svého borce : ,, Vem si tu druhou, ta poletí dál - má sjetej vzorek !"

*

 

Zbůšská osma 2007

Mik žertovně na čárového rozhodčího:" Doufám, že máte nepromokavou uniformu." "A proč?" "Protože Vás chceme hodit do kádě!"

Paní za barem:" Když mi kluci slíbíte, že tu ještě čtvrt hodiny zůstanete, tak já nechám narazit i druhý sud." " Kluci nedivte se, že už nemáme ani minerálku, my jsme nečekali, že přijede Ohůčov."

Macek při fotbálku o pivo: " Sakra, ti kluci jsou tak rychlý, že se nedají ani faulovat."

*

Lštění 2007

-Bohouš ( jako reakce na náš druhý útok ) - " Tedy pamatuju lecos, když jsme běhali mi, i vcuclej kelímek od piva v savci, ale že by sme na základně při útoku zapoměli jednu hadici, to tedy ne ".

-Z mikrofonu se line hlas: " Na start, se připravý SDH Ohůčov, kteří soutěží se strojem 60 let starým a získali jej odkoupením v roce 1945 od našich amerických osvoboditelů".

*

Staňkov 2007

-p. Bastl na velitele: "Jakmile se pořádající dozvěděli, že přijede Ohůčov, tak sehnali ještě jednu pípu."

-Martina Konopíková ráno v práci na Mika : " Tedy Míšo, v jedenáct hodin byl Staňkov mrtvý město. Jenom Menďa a Kefery tancovali."

*

Štichov 2006

- Mik: "Už mi to nenalejvej, nebo zapomenu, že jsem troják .... ale tak jo...".

- Štíchovský hasič po našem útoku za 29,20s: "Co to do tý mašiny lejete, to je ňákej vzteklej benzín, né?" - ne to je slivovice ...

*

Krchleby 2006

- Martina Konopíků coby šenkýřka ve stánku:

"No jo, Ohůčov první a taky poslední u baru." a "Rum, už nemáme, všechno ste nám vypili".

- Venca: "Jak jsem skákal přes okno tak mi spadly kalhoty a zbytek štafety jsem musel doskákat...".

- Macek: " Já za to nemůžu, že se mi při přeskakování překážky vzpříčila proudnice a já zůstal viset..."

- Organizátoři na našeho předsedu při krátkém útoku: "Pojďte mi pomoct držet překážku, běží Mleziva ...."

- Mik k ostatním hasičům:

"Tak mam rozbalit ten altán?", ostatní :" Ale jo, búhví jak dopadnem"...

*

Krcheby 2005

- předseda soutěže: Na 3. místě se umístilo SDH Ohůčov, které i s velmi slabou technikou překonalo mnohem, mnohem silnější družstva ... "

- Náš předseda před útokem: "Hoši, jestli to budete mít pod 30, tak koupím půlku ". - ( Měli jsme to za 31s a předseda se křečovitě chyt za náprsní tašku kde měl šrajtofli, protože nás čekal ještě jeden pokus)

- Venca:"Kdybych Mikovi na konci překážkovýho útoku nedržel pivo, tak by to ani neuběh."

- Bohouš na Fandu, když se mu při malém útoku zamotali hadice: " Tys tam byl jak mažoretka se stuhou ..."

*

Krchleby 2004

- Udýchaný Bureš: " Čí to byl nápad jít hrát po patnácti pivech fotbal?"

- Zdenda při tradičním fotbálku o pivo: "Sejmi toho zrzavýho - ten je rychlej".

- Mik po útoku: "Po tý slivovici sem dvacet metrů běžel jak raketa, ale pak mi najednou zhas motor ...".

- Macek při fotbale proti Krchlebským fotbalistům: "Měli jsme jedinou šanci, běžim s míčem jako střela, vidim Mika jak nadbíhá k bráně, nahrávám mu - a on nikde, došel mu dech a svalil se na zem ..." 

*

Poděvusy 2003

- Moravská děvčata: "Vy jste tací pěkní, statní hoši - žádní chcípáci".

- Bureš:"No hoši,po patnácti pivech, na tomhle sluníčku, nevim jak to doběhnem...".

- Mik na Macka: " To víš, nenosíš elasťáky, tak nemůžeš mít útok za 18 vteřin, montérky maj velkej odpor vzduchu..."

*

Hlohová 2003 

- Macek : "Sakra jak sem se lek, tak jsem zapoměl, že dělám koš a běžel jsem do útoku".

- Rostík když ležel pod břízou: "Já, nikam nejdu, leda že by pro mě přijel muzikant s vlekem". - (a opravdu přijel).

-Kefery směrem k našemu Maskotovi, který spal pod nastartovanou cisternou: "Co to pil, že je mu tak špatně", Mik: "Kafe s citronem od paní Kohoutový ..."